Poslední akce pluku Der Führer

Pluk Der Führer dostává na sklonku války rozkaz přiblížit se k Praze a povést zde záchranou operaci. Jejím cílem je vyvést z Prahy uvězněné německé obyvatele a umožnit jejich ústup do amerického zajetí. Pluk pod vedením Otto Weidingera doráží k Praze 6. května 1945. Všude je vidět úpadek německé armády a moci. Houfy odzbrojených vojáků snažící se dostat do amerického zajetí, v oknech domů visí československé vlajky, v ulice blokují barikády a povstalečtí odstřelovači.

U mostu Barikádníků naráží vojáci Der Führer na tuhý odpor povstalců. Jsou tvrdě ostřelováni s pušek a kulometů. Boje o tento most a přilehlé ulice trvají téměř celou noc. Až nad ránem 7. května započalo vyjednávání o příměří mezi povstalci a vojáky SS. Čas během těchto jednání využívají vojska SS k doplnění paliva, střeliva a proviantu ze skladů nacházející se v této oblasti. K bojujícím vojákům se postupně připojují další němečtí vojáci a personál Luftwaffe, kterým se podařilo dostat do oblasti působení pluku.

Kolem poledne 7. května je dohodnuto mezi povstalci a německou pražskou posádkou příměří. Toto příměří umožňuje záchrannému pluku přejet most Barikádníků a pokračovat hlouběji do města a navázat spojení s velením německé armády a vojáky SS na Hradčanech.

Vojáci chystají evakuační konvoj a nákladní vozy na cestu do Plzně. Jedná se téměř o tisíc vozidel plně naložený civilisty a vojskem. Čeští povstalci uvolňují konvoji cesty přes barikády. Na poslední chvíli se ke konvoji připojují izolovaní vojáci z nádraží a konvoj se vydává na strastiplnou cestu do bezpečí. Ráno 9. května 1945 je konvoj zastaven. Vojákům je nařízeno složit zbraně. Po odevzdání střelných zbraní povstalcům, konvoj znovu vyráží na cestu do Plzně. V americké okupační zóně cesta konvoje končí a vojáci z pluku Der Führer pokračují směrem k Rokycanům, kde se vzdávají 2. americké pěší divizi.

Touto poslední odvážnou akcí zachránil pluk Der Führer mnoho německých žen, dětí a vojáků před lynčováním, znásilněním, smrtí nebo vězením na Sibiři.

2 komentáře

  1. Alois napsal:

    4. Pluk tankových granátníků SS „Der Führer“
    Počátkem června 1944 došlo k dlouho očekávanému otevření druhé fronty – spojenci zaskočili Němce a vylodili se v Normandii. Francouzští partyzáni napadali kolony německého vojska, narychlo se přesouvající do oblasti invaze. Jedním z míst kde partyzáni zaútočili, bylo i městečko Oradour-sur-Glane, asi 200 kilometrů severovýchodně od Bordeaux.
    V odvetu za tuto akci byli dne 10. června 1944 povražděni obyvatelé tohoto městečka. Zavražděno bylo 642 civilistů: muži byli většinou zastřeleni, 247 žen a 205 dětí bylo za živa upáleno v místním kostele. Masakr provedli vojáci zbraní SS, příslušníci 4. pluku tankových granátníků SS Der Führer, pod velením SS-Sturmbannführera Adolfa Diekmanna, jako odvetu za zabití důstojníka Waffen-SS partyzány. Na svoji „obranu“ uváděli, že úplně stejně to běžně dělali v bojích na východní frontě, na Ukrajině i v Rusku. Masakr nebyl nikdy vyšetřován a viníci potrestáni.
    Po skončení druhé světové války nařídil tehdejší francouzský prezident De Gaule obec neobnovovat a ponechat jako věčnou připomínku nacistických zločinů

  2. Vitan napsal:

    Velitel pluku Sylvester Stadler chtěl nechat Diekmanna postavit před vojenský soud… Diekmann však padl na frontě a tedy nebyl potrestán. Sám Stadler požádal o vyšetřovaní které proběhlo, a byl zproštěn viny. Byl to exces pouze Diekmanna který brutálně zareágoval na únos blízkého přítele Kurta Kampfeho, jehož mrtvé tělo bylo vláčeno ulicemi Oradouru. Kromě Kampfeho bylo uneseno ještě několik členů štábu, kuchaři apod… Byla to samozřejmě odporná odveta.

Leave a Comment

By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. more information

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close