Malta a Enigma

Jedním z největších problémů německých jednotek v Africe bylo zásobování. Nedostatek pohonných hmot byl chronický problém. A to přesto, že téměř celé pobřeží Středozemního moře ovládali Němci a z jižní Itálie nebo Sicílie to nebylo do severní Afriky daleko.

Projevily se zde nedostatky německého strategického plánování. Klíčovou britskou základnou ve Středozemním moři byla Malta. Z ní vzlétala většina britských letadel k útokům na německé a italské zásobovací konvoje. Existoval sice plán operace Herkules – obsazení Malty, ale nikdy nebyl realizován. Kesselring sice několikrát naléhal na Hitlera, ale bez výsledku.

Klíčový význam Malty se projevil, když byl na Sicílii převelen X. letecký sbor v prosinci 1940. Každodenní nálety a bombardování Malty na jaře 1941 velmi zlepšily situaci v zásobování Rommelových jednotek a akutní potřeba obsazení Malty ustoupila do pozadí. Na jaře 1942 se k bombardování přidala i 2. Luftflotte maršála Kesselringa a v březnu 1942 měli Britové na Maltě už jen 11 provozuschopných letadel. Právě teď byla vhodná doba na invazi. X. letecký sbor byl ale v létě 1942 opět převelen na východní frontu, právě před nastávající rozhodující bitvou u El-Alamejnu.

Není náhoda, že Rommelovy úspěchy v Africe se časově shodují i s dobou intenzivního bombardování Malty. V roce 1942 došlo k dohodě, že ještě před Rommelovým postupem do Egypta, bude provedena invaze na Maltu. Po Rommelově dobytí Tobruku, kde získal poměrně velké množství pohonných hmot, bylo ale od invaze na jeho naléhání upuštěno, což byla velká německá chyba.

Rommelovi bylo často vytýkáno, že byl sice výborný taktik, ale už horší stratég a logistickým problémům odmítal věnovat pozornost, dostal se kvůli tomu i do častých střetů s Kesselringem.

Ani držba Malty by ale Britům nepomohla, kdyby neměli v rukávu ještě jedno zpravodajské eso. Enigma.

Německé jednotky v Africe používaly pro spojení s kontinentem tohoto šifrovacího stroje, který Němci považovali za nerozluštitelný. Britové ale četli v rámci přísně tajné operace Ultra zprávy Enigmy, která se používala v celé německé armádě, už od roku 1939 – 1940.

Britové tak měli přesné informace o zásobovacích konvojích i o Rommelových plánech jako na podnose. Stačilo uvědomit letecké jednotky na Maltě a osud konvojů byl zpečetěn. Navíc, aby to Němcům nepřipadalo podezřelé, vždy bylo nejprve vysláno samostatné průzkumné letadlo, které konvoj jakoby “nalezlo” a teprve potom byl konvoj napaden.

Němcům samozřejmě pravidelné britské úspěchy v likvidaci konvojů připadaly podivné a uměli si je vysvětlit pouze jedním způsobem: zrada! Podezření okamžitě padlo na jisté italské důstojníky v Římě, kteří měli dodávat informace britské zpravodajské službě. To jenom dále prohloubilo nedůvěru mezi německými a italskými jednotkami, které se ani jinak nevyznačovaly příliš vysokou kvalitou a bojovou morálkou.

Mýtus o italské zradě se táhl i v řadě publikací vydaných po druhé světové válce. Mnozí italští důstojníci dokonce kvůli tomu vedli i spory na ochranu osobnosti. Vše se vyjasnilo teprve v sedmdesátých letech, kdy byly konečně odtajněny některé materiály operace Ultra – dešifrování zpráv Enigmy (ovšem mnohé jsou tajné dodnes).

Význam zpráv Enigmy pro Brity nám dokazují i úspěchy Rommelových ofenzív na jaře 1941 a 1942, které vyplývaly z jejich přísného utajení a omezení radiového provozu, kdy ani OKW nevědělo, co Rommel hodlá podniknout. Britové potom nemohli využít dešifrovaných zpráv Ultra a byli situací zaskočeni.

Dešifrování zpráv Enigmy – největší spojenecký zpravodajský úspěch – tak přispělo i k porážce vojsk Osy v Africe.

Leave a Comment

By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. more information

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close