Franz Bäke

Dr. Franz Bäke
Generalmajor

28.2.1898, Schwarzenfels, Schlüchtern
12.12.1978, Hagen, Západní Franky

RK: 11.1.1943, Major der Reserve, velitel II. Abteilung / Panzer Regiment 11 / 6. Panzer Division / Heeresgruppe Don
Dubové listy (262.): 1.8.1943, velitel II. Abteilung / Panzer Regiment 11 / 6. Panzer Division / III. Panzer Korps / Armee-Abteilung Kempf / Heeresgruppe Süd
Meče (49.): 21.2.1944, Oberstleutnant, velitel Panzer Regiment 11 / 6. Panzer Division
1939 EK I: 1.6.1940
1939 Spange zum 1914 EK II: 26.9.1939
1914 EK II: 15.7.1916
Panzerkampf-Abzeichen „Sonderstufe“ (100): 26.4.1944
Wehrmachtbericht: 31.1.1944, 5.10.1944, 6.12.1944
Sonderabzeichen für das Niederkämpfen von Panzerkampfwagen durch Einzelkämpfer (3)

Reserve-Leutnant (1.12.1937)
Reserve-Oberleutnant (1.1.1940)
Hauptmann (1.5.1941)
Reserve-Major (1.8.1941)
Reserve-Oberstleutnant (1.11.1943)
Reserve-Oberst (1.5.1944)
Oberst (1.1.1945)
Generalmajor (20.4.1945)

Válečný dobrovolník 3. Infanterie-Regiment 7. Artillerie-Regiment (19.5.1915 – 1.1919)
Demobilizován z armády (1.1919)
Velitel čety LeichteKolonne 65. Panzerabwehr-Battalion (1.8.1939 – 1.1.1940)
Velitel roty 65. Panzerabwehr-Battalion (1.1.1940 – 1.5.1941)
Velitel Panzer-Zug 11. Panzer-Regiment (1.5.1941 – 1.11.1941)
Ordonanční důstojník Štáb 11. Panzer-Regiment (1.11.1941 – 1.6.1942)
Velitel II. Battalion 11. Panzer-Regiment (1.6.1942 – 14.7.1943)
Velitel 11. Panzer-Regiment (14.7.1943 – 13.7.1944)
Velitel 106. Panzer-Brigade – Feldherrnhalle (13.7.1944 – 24.1.1945)
Kurz divizních velitelů (24.1.1945 – 9.3.1945)
Velitel 13. Panzer-Division (9.3.1945 – 8.5.1945)
V zajetí (8.5.1945 – 1947)

Oberst Dr. Franz Bäke, který byl dentistou, byl jedním z nejúspěšnějších a nejvíce vyznamenávaných tankových velitelů války. Dr. Bäke se narodil v Schwarzenfelsu 28. února 1898. 19. května 1915 se stal dobrovolníkem u Infanterie Regiment 3 a stal se Vizefeldwebelem a Kadetem v Artillerie Regiment 7. V roce 1923 se stal doktorem. 1. dubna 1937 Dr. Franz Bäke byl na prvních manévrech s Aufkärungs Abteilung 6, následovaly druhé 11. června 1937. 1. prosince 1937 se Bäke stal Leutnantem v záloze a 1. srpna 1939 Zugführerem v leichte Kolonne Panzerabwehr Abteilung 65. 1. listopadu 1939 byl Bäke povýšen do hodnosti Oberleutnant a 1. ledna 1940 se stal velitelem roty v Panzerabwehr Abteilung 65. 1. května 1940 byl Bäke povýšen do hodnosti Hauptmann a během tažení ve Francii sloužil u 6. Panzer Division, 65. Panzer Abteilung. Obsadil nepoškozený most přes Meuse u Arquesu. Za bojů ve Francii byl Bäke dvakrát zraněn, 17. a 19. května 1940, ale zůstal u jednotky. 1. května 1941 se stal velitelem Panzerstaffel v 6. Panzer Division, Panzer Regiment 11 a 1. srpna 1941 byl povýšen do hodnosti Major. 1. listopadu 1941 se stal Staff Adjutantem. 1. července 1942 Dr. Franz Bäke převzal velení 2. Abteilung (Battalion) Panzer Regiment 11. 11. ledna 1943 byl Major Bäke vyznamenán Rytířským křížem. 13. července 1943 byl Bäke zraněn, ale zůstal u jednotky. 14. července 1943 se speciálním rozkazem stal velitelem Panzer Regiment 11. Bylo to prozatímní řešení před jeho povýšením. 1. srpna 1943 dostal Bäke Dubové listy. 1. listopadu 1943 se Oberstleutnant Bäke stal velitelem Panzer Regiment 11, 6. Panzer Division. Na počátku roku 1944 dostal Bäke velení speciální jednotky složené z části sPzAbt.503, Battalionu Pantherů, Sturmartillerie a ženijní jednotky. Tato jednotka byla pojmenována Panzer Regiment Bäke a bojovala na východní frontě. Jednou z akcí byla pětidenní bitva v lednu 1944 v „kapse Balabonovka“, kde Panzer Regiment Bäke zničil 267 sovětských tanků při ztrátě jednoho Tigeru a čtyř Pantherů. Bäkeho osobní hrdinství bylo obrovské a získal čtyři „Odznaky za samostatné zničení tanku“. 21. února 1944 byl vyznamenán Meči. 1. května 1944 byl Dr. Bäke povýšen do hodnosti Oberst a 13. července se stal velitelem Panzer Brigade 106 – Feldherrnhalle. 24. ledna 1945 se Bäke zúčastnil výcvikového kurzu divizních velitelů. 9. března 1945 se speciálním rozkazem stal Dr. Bäke velitelem 13. Panzer Division „Feldherrnhalle 2“. Od 20. dubna 1945 do konce války byl povýšen do hodnosti Generalmajor. 8. května 1945 byl zajat a propuštěn byl v roce 1947. Zemřel při nehodě v Hagenu 12. prosince 1978.

Leave a Comment