Československé letectvo 1918-1939

Když vznikla Československá republika 28. října 1918, tak se na jejím území nacházelo jenom několik letadel rakouské armády. Za dvacet let později okupační jednotky Wehrmachtu nalezly na letištích přes tisíc moderních letadel, to byl jeden z výsledků velké podpory, kterou věnovala první republika právě letectví. Naplňovala tak heslo “Vzduch je naše moře”. Avšak to nejdůležitější Hitler nezískal, přes tisíc letců, kteří odmítli kolaborovat a naopak se vydali za hranice proti okupantům bojovat, tito letci potvrdili sílu, která byla v našem letectvu skrytá.

Vznik letectva

Během převratu 28. října 1918 se na pražském Žofíně konalo shromáždění vojenského lidu, českých vojáků rakouské armády, kteří se vraceli domů z rozpadajících se front. Zde se vytvořila skupina vojáků, kteří měli vytvořit leteckou jednotku. Hlavní postavou této jednotky byl setník Josef Kostrba. Ten se dostal k letectvu, když si jej jeho spolužák a první český vojenský pilot Rudolf Holenka vyžádal jako pozorovatele. Kostrba po službě pozorovatele získal pilotní průkaz a byl velitelem polní letky.

Kostrba shromáždil asi 30 pilotů a pozorovatelů a několik mechaniků. Zabral jednu místnost v Josefských kasárnách na náměstí Republiky a Strojnický pavilon na pražském Výstavišti a ustavil “Letecký sbor československé armády”. Na louce ve Strašnicích bylo založeno první letiště. Tam z celé republiky byla svezena letadla, která nám zůstala jako památka na mrtvé Rakousko-Uhersko. Nejvíce jich pocházelo z bývalé letecké školy v Chebu. Další letadla dodali spojenci, konkrétně Francie z části darovala, z části prodala své přebytky letadel SPAD S.VII a S.XIII, těch do republiky přišlo celkem kolem 140-150.

Letadla ze světové války však byla zastaralá a často i v nevyhovujícím technickém stavu. To si dobře uvědomovalo jak vedení letectva, tak mladí konstruktéři. A tak se objevil první letoun čs. výroby Letov Š-1. Následovali jej i první stíhačky Aero Ae-02 a hlavně jednoplošná Avia BH-3, která zahájila úspěšnou sérii konstruktéru Beneše a Hajna.

V polovině dvacátých let se stala standardní stíhačkou Avia BH-21, která umožnila i řadovým pilotům nacvičovat vysokou akrobacii. O její obratnosti přesvědčoval její nejlepší pilot Škpt. Malkovský, který v za jejím kniplem našel i smrt. Dalším stálým hostem na čs. nebi byl i Letov Š-16, který nešlo přeslechnout pro jeho silný a charakteristický zvuk motoru. S ním se čs. letectvo dostalo až do Tokia při dálkovém letu pplk. Skály.

S příchodem třicátých let, přišla také nejslavnější čs. stíhačka Avia B-534, která byla vyrobena v úctyhodné sérii 444 kusů. Tyto stíhačky společně s akrobatickými Avia Ba-122 vydobyly slávu na leteckém mezinárodním mítinku v Curychu v roce 1937.

Rok 1938 přinesl několik zajímavých projektů jako Avia B-35 či elegantní bombardér Aero A-300. Pak přišlo 23. září 1938 a byla vyhlášena mobilizace čs. armády. Letadlům byly zamalovány plukovní znaky a byla přepravena na polní letiště. Čs. armáda očekávala první útok z Německa. 1. října Němci přišli, ale byli chráněni mnichovským diktátem.

Avia B-35

Ke konečné likvidaci čs. letectva došlo až 15. března 1939, kdy okupanti zabavili veškerou bojovou techniku. Část rozprodali, část zařadili do své Luftwaffe na experimenty.

Leave a Comment

By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. more information

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close