Boje u Portinhoikka 1944

V létě 1944 zahájil Sověti velký útok na a napadli Němce po celé frontě. Útoky také zasáhly obyčejně tichou finskou frontu, když Rudá armáda nasadila v této oblasti velké síly, protože doufala, že ukončí boje na severní frontě. Sověti plánovali přinutit Finsko ke kapitulaci, aby mohli své jednotky přesunout proti Německu. Po zahájení útoku získali Sověti rychle na Němcích velké území. Finské síly utrpěly jen menší ztráty, kdežto Sověti větší a finský ústup byl dobře organizován. Po několika týdnech Finové ztratili Karélskou šíji a velké oblasti na severu a 20.6. bylo bez většího odporu dobyto Rudou armádou město Viipuri (Vyborg). Finské vrchní velení přikázalo svým vojákům tvrdě bránit obrannou linii a odmítlo kapitulaci.
22.6. zahájili Sověti masivní útok v oblasti Tali-Ihantala a pokračovali v útocích do srpna. Byly použity tři armádní sbory s formacemi těžkých tanků a samohybných děl. Finové nasadili pět divizí a všechna dostupná obrněná vozidla a dělostřelectvo. Bitva byla největší tankovou bitvou na severu během války. Sověti nebyli schopni prolomit obranné linie. Po těžkých ztrátách Rudá armáda přerušila útoky. Díky své statečnosti Finové vyhráli samostatnost pro svůj národ pro příští léta.
Nepřátelství mezi Rudou armádou a Finy bylo ukončeno začátkem září. Popisované boje se konaly v Portinhoikce, kde byly vybojovány nejkrvavější bitvy. Finské obrněné jednotky byly umístěny za frontou pro případ, že by se pěchota nemohla udržet nebo byla linie příliš přetížená. Útočná děla a ukořistěné tanky byly okamžitě nasazeny do protiútoku proti sovětským tankům a pěchotě, které prolomily frontu. Lesy a úzké cesty umožňovaly boje zblízka a dávaly tak Finům dobrou možnost zničit nepřátelská vozidla..

Část I : Ukořistění těžkého útočného děla

Po průlomu Rudé armády, dostaly finské tanky rozkaz ustavit linii u Portihoikky. Po zničení nepřátelského T-34, který pronikl hluboko za linie, soustředila rota finských T34/85 finské pěšáky, zbytky obránců, držících tuto linii. Hlásili, že je před nimi řada nepřátelských tanků. Malé skupinky Finů stále bojovaly v lesích a Rudá armáda nebyla dobře organizována. Těžký tank KV1E byl nasazen k podpoře postupu středních tanků a převzal vedení roty, postupující po bahnité cestě. Jakmile vyjel tank z lesa, explodovaly na jeho čelním pancíři dva protitankové granáty. Exploze poškodily tank a ten nemohl používat kanón a posádka opustila tank pod těžkou nepřátelskou palbou. Ruské T34/85 zasáhly tank ještě několikrát, ale nemohly prostřelit čelní pancéřování. Tento KV přežil válku a je stále vystaven (viz. obr.). Finské T-34 zastavily a čekaly na lepší příležitost k útoku.

Ten přišel brzo. Skupina pěchoty, sledující situaci z lesa, hlásila, že nepřátelé ustoupili a cesta je čistá. Jak finské tanky projely další zatáčkou, uviděly dva T-32 na cestě. Bylo vypáleno několik výstřelů, než Finové zjistili, že tanky jsou poškozené a opuštěné. Tanky byly poté zastaveny před další zatáčkou finskými pěšáky. Znehybnělý gigant, samohybné dělo ISU-152 vážící 70 tun, bylo hlášeno na cestě a jeho dělo mohlo zneškodnit každý finský tank. Posádky tanků opustily svá vozidla a opatrně se vydaly k ISU se samopaly a granáty, aby zjistily, že samohybné dělo nemůže otáčet svojí houfnicí. Tankisté oblíčili vozidlo a pokoušeli se vyhnat posádku kouřem. Sověti se bránili za použití vlastních granátů a samopalů. Po tvrdém boji opustili své vozidlo a byli zabiti Finy během krátkého a intenzivního boje. Ukořistěné ISU bylo opraveno a během dvou dnů posláno zpět na frontu, aby bojovalo proti svým bývalým vlastníkům, ale bylo ztraceno během několika dnů.

Část II: StuG v akci

Ukořistěné ISU-152 a T34/85 z 3. roty byly staženy zpět a na čele protiútoku je nahradila četa útočných děl StuG. Podporováni třemi děly, postupovali finští pěšáci dále po cestě. Mezitím finské dělostřelectvo ostřelovalo čelní ruské pozice. Pěchota postupovala krok za krokem. Dezorganizované ruské čelní jednotky byly vrženy zpět. Brzy vypukly intenzivní tankové boje, když T-34/85 a další tanky Rudé armády zablokovaly cestu a zastavily útok. Ale přesná palba zkušených posádek StuG (někteří muži bojovali od roku 1939) ničila T-34 jeden po druhém. Ruské tanky se pokusily stáhnout, ale uspělo jen několik, po několika minutách 7 – 10 vraků lemovalo cestu. Později byl jeden průzkumný tank odtažen do finských pozic (možná jediný T-60 ukořistěný během války).
Nepoškozené StuGy, posílené jedním T-34/85, pokračovaly dopředu, ale brzy zastavily a zaujaly na noc obranné pozice. Čtyři finská vozidla zajela do svých pozic, když začaly kolem vybuchovat granáty 152 mm. Dvě posádky ze čtyř opustily svá vozidla. Posádky zbývajícího StuG a T-34/85 spatřily v protějším lese nepřátelský tank a zahájily palbu s dobrým výsledkem. Ruský T-34/85 explodoval a osvětlil ISU-152, stojící vedle. Finská vozidla zahájila palbu, ale jejich 75 mm a 85 mm kanóny nemohly prostřelit silné čelní pancéřování ISU-152. Naštěstí pro Finy jeden výstřel zničil levý pás ISU a to bylo nepohyblivé a méně nebezpečné. Nakonec finské tanky dělo zničily. Během tohoto dne vyřadili Finové přes 20 sovětských tanků.

Leave a Comment

By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. more information

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close